Návrat na hlavní stranu

HRADČOVSKÝ KROJ

Kroj hradčovský v Hradčovicích, Lhotce, Drslavicích a Veletinách. Kroj tento jest uprostřed mezi vlčnovským krojem a brodským. Dříve se asi podobal více vlčnovskému, začal však přibírati kolem r. 1870 některé části z kroje brodského. Ženské mají nyní oděv rázu brodského, muži více po vlčnovsku chodí. Nemají však už charakteristického kloboučku vlčnovského.

Kroj všední mužský i ženský skládá se zase z obnošenějšího šatstva svátečního. V létě ovšem nosí se u mužské části gatě, které se tu skoro vždy nosí do bot. Děvčata v létě nosí malé šátečky "pod bradu" do práce.
Ve svátek oblékají muži i chasníci nohavice černé, hustě modře šňůrečkované a celkem ve formách jako na Kunovsku. Také kordula je podobně šňůrečkovaná, ale všechna ta výzdoba jest hrubší a pouze z modrého a u kordule červeného harasu, nikoliv z hedvábí. Červené třapce u kordul nejsou kadeřavé, nýbrž plihé, tedy jako ve Vlčnově. Kdo jest stár přes třicet roků, má kordulu jen modře a méně šňůrečkovanou a též třapce na předu u kapes a vzadu u šušků jsou modré. Nohavice stahují se řemenem jako všude jinde, někdy bohatě vybíjeným. Boty holínkové jsou obyčejného rázu; kdysi bývaly oblíbeny pěkné čižmy do špice s modrými třapci až po nárt a s kovanými podpatky (krajovicemi) na tři prsty vysokými. Bílý flanelový lajbl se už málo nosí. Za to místo něho soukenné sakové kabátce tmavé barvy. Halena má límec "ofranclený", t. j. s "franciemi" a je rázu novoveského. Kožich jest buď rázu hradišťského (dlouhý) nebo brodského (krátký), zřídka jen typu vlčnovského.

Širák nosí se nyní nekrojový, dříve nosíval se malý, černý, se zelenou šňůrečkou a žaludy vzadu jako na Hradišťsku. Staří ovšem mívali pentli černou na klobouku. V zimě nosí se beranice. Košile je vyšita zpravidla stehem křížkovým, různými barvami ve tmavě žluté půdě, u starých skromně černými stehy. Celek připomíná na Hradišťsko, ale vyšívání není tak přepychové, zřídka hedvábné a prolamované.
Mentýky černé s modrým šňůrováním, jimž tu "kabáty" říkali, již všechny zanikly. Nosili je zase "úřade" o slavnostech a družbové i ženich o svatbách. Také vydrové "aksamítky" s lebkou zelenou, aksamitovou, a okrajem bud' vydřím nebo tchořovým dávno již zanikly.

Ženský oděv má rubač s hodně vysokým oplečím jako na Brodsku. Též šorec, fěrtoch i fěrtůšky podobají se brodským, ale vše je delší než např. ve Vlčnově, což vysvětluje se tím, že tu nosí se skorém vesměs šněrované botky místo bot a punčochy jako na Brodsku. Rukávce jsou také jako tam a bohatě vyšity, ale mají vždy rukávy od ramen spadlé a teprv v záloktí se rozšiřující. Kordulky mladších jsou pestré s pentli a portou kolem podlouhle čtverhranného výstřihu a mají vzadu mnoho faldíčků čilí varhánků a nad nimi pěkně pestrým hedvábím jemně vyšité ozdoby, hlavně z drobných srdíčkovitých a růžičkovitých tvarů, převážně žluté. Starší ženy nosí soukenné černé korduly se čtverhranným výstřihem a pod ním hedvábné, čtyřhranné, červené a modré šňůrečkování bez třapců.

Lajblů ženské celkem neužívají. Zato čím dál tím více "marýnek" rázu brodského, většinou barvy modré nebo fialové i kvítečkované, na léto pak "jupek" krátkých jako na Brodsku. Kožich ženský jest bílý také jako na Brodsku. Vázání šátku u vdaných bylo ještě kolem r. 1885 stejné jako ve Vlčnově. Dnes nosí takové vázání ženy, jen když jdou na úvod nebo na zdavky. Jinak nosí šátek s příčnou jelítkovitou "nátěstou" jako na Brodsku. Svobodná děvčata ovazují šátek, ovšem turecký, o slavnostech "na ocas", t. j. tak jako na Brodsku, při čemž zadní cíp volně splývá a postranní cípy se pod něj v týle svazují. Jinak na obyčejno uvazuje se šátek "na babušu" jako na Brodsku, přičemž cípy boční se kolem brady omotají a často na temeni hlavy svazují. I na Hradčovsku nosí se nyní už velmi často malé "šátečky pod bradu" (kašmírové šlovou i tu "zelinky"), na svátek s třepením na okraji. Šatky i čepce bývaly ještě v polovici minulého století v obyčeji a podobaly se obojí kunovským. Jako na Brodsku nosí děvčata jediný "lelik" vlasů a váží k němu v neděli květovanou hedvábnou mašli.
Při svatbě nosí nevěsta i družičky plachetky pěkně vyšité jako ve Vlčnově. Pentleni se již málokdy užívá a skládá se z "pentličky kolem obalenky", "věnce" z dělaných květin a "ocasu" s pentlí vzadu. Na uších jsou "růžičky".

Dětský kroj jest jako ve Vlčnově, ale zase ne tak červený, ne tak bohatý. Koutnic, vyšitých uprostřed přeznými, modrými, bílými a někdy i černými nitmi, není už. Jen prostřední pruhy z nich ve sbírkách najdeme.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Lidové oblečení - kroj
AKTUALIZACE: Tomáš Kuča org. 56, 20.10.2004 v 16:06 hodin

Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm