Návrat na hlavní stranu

Těšínské Slezsko - kroje

Kroje Těšínského Slezska

OPAVSKÉ SLEZSKO
Na Opavsku se ženy oblékaly do bohatě řasené sukně a flitry vyšívané kordulky. Výšivkou byly také zdobeny zástěra a šáteček do ruky. Přes hruď vázaly barevný šátek, hlavu pokrýval flitrami zdobený čepec, k němuž ženy uvazovaly v týle hedvábnou bohatě vyšívanou stuhu s velikou mašlí v týle zvanou "větrák".
Muži nosívali vlněnou vestu, bílou košili a pod krkem uvázaný květovaný šátek. Krátké nohavice a bílé punčochy doplňovaly vysoké boty.
Na nedalekém Hlučínsku se nosil kroj z modrotisku, který měl sukni sešitou se živůtkem. Modrá zástěra byla bíle vyšívaná, přes prsa křížem uvázaný velký turecký šátek. Košulku ženy vyšívaly zoubkovou technikou.

TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO

1 - těšínský kroj (Těšín a podhorské oblasti) foto P207 3314
Mužský kroj se ve své původní podobě nezachoval. Na základě dobových rytin byl pouze rekonstruován.Těšínští měšťané nosili kalhoty, vestu a svrchní kabátec ušity pravděpodobně z modrého sukna lemované červenými portami. Oděv byl doplněn bílou košilí, vysokými koženými botami a tmavým kloboukem s vyšším dýnkem.
Ženský kroj odvozujeme z renesančního oděvu těšínských měšťanek. Bílá košilka (kabotek) s výšivkou o "počítané niti" na širokých rukávech, vlněné sukně nařasené a pevně přišity k sametovému živůtku (životku) s bohatou výšivkou z kovových nití. Přes sukni se oblékala zástěra s podélně pruhovaným vzorem. Na hlavě mívala vdaná žena bílý čepec s čelní krajkou (koronkou), přes něj bílou plenu rovněž bohatě vyšívanou. Svobodné dívky nosily přísný hladký účes s jedním copem a stuhou. Boty byly nízké, zdobené stuhou, červené vlněné punčochy. Oděv byl bohatě zdoben stříbrnými šperky.


2 - jablunkovský kroj foto P 207 1953
Zvláštností je kroj jablunkovských měšťanů (Jacků), který se do okolí nerozšířil. Obyvatelé Jablunkova obchodovali se suknem po celém Rakousko - Uhersku. Jejich oděv řadíme k těm typům lidového oděvu, které našly své vzory v oděvu a módních směrech vyšších společenských vrstev. Jackové měli vlastní originální a dosti nákladný mužský kroj, který má charakter uherských grófů, naproti tomu obzvlášť bohatý ženský kroj připomíná měšťanský oděv z období baroka. Byl bohatě doplněn stříbrnými krojovými šperky.
Muži nosili bílou jemnou košili, kalhoty a krátkou vestu do pasu ze sukna a svrchní kabát (mentyčku) podšitý kožešinou. Také čepice (žarna) byla lemována kožešinou, boty s vysokými holeněmi, pod krkem hedvábný šátek. Mentyčka a vesta byly bohatě zdobeny stříbrnými knoflíky, sponami a přívěsky.
Ženy nosily bílé jemné rukávce s bohatým vyšíváním, bílé spodnice a širokou skládanou vlněnou nebo hedvábnou sukni se zlatým nebo stříbrným lemováním spodního okraje. Kordule (bruclek) byla soukenná, sametová nebo z vyšívaného brokátu, bíle vyšívaná zástěra, nízké střevíce a pletené punčochy. Zajímavým prvkem byl způsob úpravy hlavy. Svobodná děvčata nosila cop obtočený zlatou bortou stočený kolem tzv. piškotu do drdůlku, vdané ženy vyšívaný čepec s čelní krajkou (koronkou) a přes něj bílou vyšívanou plenu lemovanou paličkovanou krajkou. Celkový vzhled doplňovala kolekce stříbrných šperků - pás, náhrdelník, knoflíky, spony, háčky a filigránové korále.

3 - goralský kroj (Moravskoslezské Beskydy) foto P 207 2504
Tato oblast byla osídlována v průběhu 16.století valašským obyvatelstvem z rumunských Karpat. Ke zhotovení oděvu používali lidé materiálů, které jim dávala vlastní výroba - plátno, vlna a kůže. Díky izolovanosti horského prostředí si uchoval tento kroj nejvíce archaických prvků a je velmi podobný kroji valašskému a lašskému z hor.
Muži si oblékali světlé huněné kalhoty (nogavice), hrubou lněnou košili (košule) jednoduchého střihu s malou výšivkou a na ni červenou nebo černou vestu (bruclik) se stříbrnými knoflíky. Na nohy si obouvali ponožky (kopyca) a krpce z vepřovice nebo hověziny zakončené dlouhými provázky (notkonči), které se omotávaly kolem ponožek. Tmavý klobouk a plášť přes ramena z hnědého sukna (guňa) doplňovali oděv těšínských horalů.
Ženy nosily černé vrapované sukně s modrotiskovou zástěrou, která se uvazovala zezadu dopředu. Pod sukni se oblékala úzká košile s ramínky (ciasnocha), na ni nosily ženy košilku s nabíranými rukávci (kabotek). Na nohy oblékaly červené punčochy z ovčí vlny 1,8m dlouhé a naskládané do faldů pod kolena, ponožky (kopytka) a kožené krpce. Vdaná žena nosila na hlavě síťovaný čepec se širokou krajkou, na který se uvazoval velký bílý čtvercový šátek (šatka). Svobodná děvčata si vlasy česala do jednoho copu, který zdobila stuhou.

4 - orlovský kroj (okolí Orlové, Karviné, Bludovic, Slezské Ostravy,
na nížinném Lašsku kolem Hukvald i části Frýdecka)
foto P 207 1539
Muži nosili bílou košili z plátna se sámkováním, přehnutým límcem a širokými, hustě nabíranými rukávy. Na krku hedvábný šátek uvázaný na uzel. Svrchní oděv byl ušit ze sukna tmavě modré barvy, kalhoty (galaty), dlouhé až ke kotníkům, se zastrkávaly do vysokých bot (poloki) a zdobeny páskem z červené kůže. Vestu (brunclek) zdobila řada kovových knoflíků a kabátek (špencr) byl podšit károvanou podšívkou. Na hlavě měli malé měkké filcové klobouky zdobeny stuhou. Při slavnostních příležitostech svůj oděv doplňovali dlouhými límcovými plášti (plošť).
Ženy měly jako své spodní prádlo dlouhou rovnou košili se dvěma ramínky (ťasnochu) vyšívanou zoubky a až 3 bílé plátěné, hodně nabírané a silně škrobené spodnice zdobené paličkovanou krajkou. Vrchní vyšívaná košilka (kabotek) byla ušita z jemného bílého plátna a měla nepříliš nabírané rukávky. Zdobena byla jemnými rostlinnými motivy vyšívanými dírkovou, zoubkovou a plochou technikou. Měkký živůtek (lajbik) byl ušit ze stejné látky jako bohatě v pase řasená sukně (leknice) dlouhá až ke kotníkům. Zástěra (fortuch) přikrývala přední rozparek. Všechny 3 části byly ušity ze stejné látky - brokátu nebo atlasu - s podélnými pruhy (legami). Jeden pruh byl vždy jednobarevný (skořicový, starorůžový, zelený,...) a druhý, světlekrémový, byl vyšit květinovým ornamentem. Přes ramena si ženy dávaly bílý vyšívaný šátek o rozměru 110 x 110 cm složený do trojúhelníku. Materiálem na šátek byl buď batist (šatka bjolo) vyšívaný stahovací technikou, nebo jemný tyl (šatka grunšpicová) vyšívaný háčkem. Nad čelem si ženy rozdělovaly vlasy pěšinkou (přyndiolem). Svobodné dívky si splétaly jeden cop (varkoč) volně splývající na záda a zdobený stuhou zavázanou na mašli s volnými konci stejně dlouhými jako leknica. Vdané ženy si 2 copy obtáčely kolem hlavy a přikrývaly je vyšívaným tylovým čepcem (čopka ulizlo), který byl pro sváteční příležitosti zdoben ještě flitry a krajkami (čopka rulkovana). Jako jediné na Těšínsku nenosily přes čepec plenu, a proto jej v týle zdobily stuhou tak, jako svobodná děvčata cop. Stuhou stejné barvy (nejčastěji modré, červené, žluté) také zdobily rukávky a další stuhu vázaly do pasu. Na nohou nosily bílé vyšívané punčoch pletené na jehlicích (drutach) a vysoké šněrovací látkové boty z brynelu (brynelky) bíle vyšívané.

Za zmínku stojí také slavnostní svatební kroj. Foto P 207 2957
Nevěsta nosila bílý svrchní kroj potištěn drobnými modrými nebo zelenými květy. Ke kroji bílé stuhy. Vlasy měla hladce učesány do dvou copů, na ně si kladla věnec z myrty a bílých květů (prynty). Protože věnec byl dlouhý, kladl se vepředu na hlavu a splýval upevněn po obou copech až dolů. Družičky nosily sukně s růžovým potiskem, růžovými stuhami a na hlavu si kladly věnec z myrty, růžových květů a lesklých ozdob. Cop měly jen jeden.
Ženich a družbové si oblékali sváteční kroj. Voničku zdobenou květy a ovsem si připevňovali na klobouk ženich bílou a družbové růžovou dlouhou stuhou.

V druhé polovině 19.století se na nížinném Těšínsku objevuje havířská uniforma (foto P207 6752) jako projev příslušnosti k cechu havířů. Havíři ji nosili s náležitou hrdostí. Skládala se z černých kalhot, saka se širokým límcem (kytle) a zlatými knoflíky. Byla doplněna pevným kloboukem (federpušem) s chocholem. Na federpuši i kytli se objevovala zkřížená hornická kladívka.
V této době se zde také objevuje u žen mladší typ orlovského kroje. Živůtek již není sešit se sukní, je ze sametu zdoben stuhou a leknice je bílá s tištěným nebo vetkávaným květinovým vzorem.

5 - bohumínský kroj (kolem Bohumína)
tento kroj je typem přechodového kroje mezi Těšínskem a Opavskem.
Muži nosili bílé košile, tmavé soukenné kalhoty a vestu, pod krkem šátek a na nohou vysoké boty. Je velmi podobný mužskému orlovskému kroji.
Ženy měly bílé rukávce, sametový živůtek, skládané vlněné sukně a na ně zástěru s tištěným květinovým vzorem.

Popisy a fotografie krojů poskytl Národopisný soubor Olšina a Dětský národopisný soubor Olšinka.

FOTOGALERIE

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz

Typ záznamu: Lidové oblečení - kroj
AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 13.02.2005 v 13:44 hodin

Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm